Horské přístřešky

Pro vícedenní přechody hor, mohou být horské přístřešky ideálním řešením noclehu.

Stručně o projektu

Rekreační funkce lesů jsou ve Finsku řešeny prostřednictvím Natural Heritage Services, oddělením Metsähallitus, což je státní lesní podnik, jehož činnost je rozdělena na komerční provoz (lesní hospodářství) a veřejnou správu (ochrana přírody, rekreace a služby s ní spojené, lov a rybolov). Pro dlouhodobou strategii cestovního ruchu v národních parcích (dále jen NP) mají ve Finsku navrženy plány přírodě blízkého cestovního ruchu a způsoby jeho podpory. V rámci programu jsou rozděleny rekreační objekty ve finských lesích do několika typů. Volně přístupné chaty, Výletní chaty a Zemljanky jsou objekty určené pro turisty, lyžaře, vodáky atd. Jsou vhodným místem k zastavení a odpočinku nebo přespání přes noc. Vedle objektu bývá dřevník a suché WC. Objekty obvykle disponují příslušenstvím, což jsou palendy, stůl, lavice a sporák. V zemljankách bývají i krb nebo kamna. Některé z chat jsou přístupné volně, jiné si je potřeba s předstihem rezervovat.

Obecným cílem všech chráněných území je poskytnout návštěvníkům kvalitní zážitek bez poškozování přírodních zdrojů. Metsähallitus se podílel na zavedení principů udržitelného cestovního ruchu, který by braly v úvahu všechny aspekty udržitelnosti. Ekologická udržitelnost představuje schopnost území uchovat si biologickou rozmanitost a rovnováhu i přes ovlivnění lidskou činností. Socio-kulturní udržitelnost území zahrnuje péči o udržitelné kulturní dědictví území. Ekonomická udržitelnost měří dopady cestovního ruchu na NP a dopady přírodě blízkého turismu na lokální ekonomiky v rámci všech aktivit cestovního ruchu. Ten přináší výhody pro lokální obchod a zároveň umožňuje zachovat ostatní prostředky obživy a tradičního způsobu života.

Horské přístřešky vycházejí ze skandinávského modelu volně přístupných chat. Jde o síť staveb vyhrazených k přenocování, přičemž dochází k cílení turistů, přespávajících ve volné přírodě nebo v místech odpočívadel. Tím utváří ucelenější a efektivnější strukturu pro jejich pohyb a trávení volného času a zlepšuje podmínky pro vícedenní přechody Jesenických hor. Jejich správa pak řeší udržitelnost, problematiku odpadu a údržbu.
Design horských přístřešků je ve velké míře odvozen z nové typizace staveb LČR. Zvláštní zřetel je pak kladen na zútulněni interiéru staveb.

U horských přístřešků operujeme s místy, které byly vybírány s ohledem na pohyb, časovou náročnost turisticky značených tras i vytíženost jednotlivých lokalit Hrubého a Nízkého Jeseníku. Zmapováním a výběrem z dostupných přístřešků a odpočívadel LČR, bylo do projektu zahrnuto 7 míst. Prostor v těsné blízkosti objektů je řešen renovací ohniště formou kvalitnějšího zabezpečení místa proti případnému vzniku požáru, problematika odpadu pak činností našeho spolku.
Zkušenost s projektem nám v první řadě ukázala rozpor mezi snahou o zlepšení služeb pro turisty a skutečností. Tento rozpor ovlivnil samotnou míru realizace: Nejspíš se nelze přístupu LČR divit. Určitá nechuť vyvíjet úsilí v tomto směru tkví v samotné zkušenosti s návštěvníky hor. Nejsou to jen zkušenosti s odpadky, je to také chování některých turistů k přístřeškům jako takovým.